Samoživitelky – ubohé chudinky nebo vypočítavé zlatokopky ?

Osobně si myslím, že to druhé, zejména když poslední léta se jich vyrojily desetitisíce – přímoúměrně s nárůstem rozvodů manželství a rozchodů nesezdaných dvojic s dětmi. Posuďte dále sami.

Že na každou ženu zaútočí mateřské pudy, je přirozené a lidské. Ale žijeme v éře neomarxistického feminismu a sociálního státu, tak se přece z toho musí něco vytřískat. Mnohá si řekne, přece nebudu tak hloupá, když už rozbiji rodinu, aspoň na tom vydělám.

Žena hnaná pudy a současně stižená záchvatem novodobé podnikatelské euforie přemýšlí dále. Anonymní zkumavka v nemocnici mi žádné výživné nikdy posílat nebude, ani nemá žádné bankovní účty, ani auta, ani nemovitosti, tak se vlýsám do přízně nějakého slušného muže, naslibuji mu hory doly - podobně to přece udělala i moje máma a jak se nám vždycky bezvadně žilo. A nebudu se už ani zdržovat manželstvím, jak to ještě máma postaru dopustila, to by realizaci mého podnikatelského záměru jenom zdržovalo a k započetí dítěte jsou všechny překážky odklizeny.

Pak několik měsíců rafinovaná podnikatelka se svou dělohou jako výrobním prostředkem hraje vzornou jakoby manželku a maminku, ale ne moc dlouho, nedej Bože, abych si toho "ňoumu" oblíbila nebo dokonce se do něj zamilovala ! Daný čas musím mezitím dobře využít pouze na zjišťování jeho pracovních či jiných příjmů, bankovních účtů, movitého a nemovitého majetku a dalších majetkových aktiv.

Potom přichází rozhodující moment naší hry s lidským neštěstím. Falešná hráčka musí srdceryvně tvrdit, že to byl naprostý omyl, že si s mužem nerozumí, že ji týrá, že jsou mezi nimi nepřekonatelné rozdíly, že si to představovala jinak, že se odcizili a další nářky a stesky. Však stovka feministických organizací přisátých na státní rozpočet jí dobře a zadarmo poradí. Ani s nějakými důkazy není třeba se zdržovat, její pouhá tvrzení stojí nad zákonem, tady je součinnost paní opatrovnické soudkyně i paní ze sociálky automatická. Než se chlap vzpamatuje, už běží státní mašinerie, jak od toho slušného podvedeného muže konečně měsíčně inkasovat plánované peníze. Sociálka platí všechny dávky, chlap platí výživné nejen na děti ale také na chudinku, podnikatelka samozřejmě nikde nepracuje a nejméně 26 let, než děti dostudují všechny možné a nemožné školy, pochopitelně pracovat ani nebude. Právě se narodila zbrusu nová česká bílá cikánka, která vyběhla se všemi spoluobčany.

Proradná hráčka s cinknutými kartami mnohdy musí přemýšlet ještě dále. Kdyby ten „trouba“ odmítal na mou hru přistoupit a chtěl své dítě také vychovávat, vyprovokuji partnerskou hádku, narazím čelem do zdi, trošku se poškrábu, zavolám policii a pánové v uniformách už se o něj postarají. Několik týdnů na ulici ho nepochybně přesvědčí, že tahá za kratší konec provazu, takže další potíže obvykle už nenastávají.

Na ty skutečně nejodolnější bořitele byznysplánů samoživitelek mají špičkové zlatokopky v rukávu ještě další trumf - pohlavní zneužívání dítěte. Na tento „populární“ trestný čin, byť většinou vykonstruovaný, ochotně slyší každý státní zástupce a každý trestní soudce, takže několikaměsíční pobyt ve vyšetřovací vazbě a potom i několikaletý v kriminále toho poctivého „hlupáka“ spolehlivě nemine.

Když není samoživitelka příliš důsledná a patřičně drzá, tak bydlí pouze v azylovém domě, kde se před otcem dětí skrývá, aby je mohla zmanipulovat proti otci až do stádia syndromu zavrženého rodiče, což je po každou hráčku na pomyslném hřišti s lidskými city ten nejvytouženější okamžik : dítě definitivně zbavila otce.

A když jeden „trouba“ ke slastnému životu nestačí, celý scénář se opakuje třeba podruhé nebo potřetí; vždyť nikdo už morálně ani neodsoudí ženu, která má děti třeba i se třemi muži. Platí odjakživa, účel světí prostředky – co dítě to další sociální dávka a další výživné.

Již třetí generaci od počátku 70. let je nezanedbatelný podíl dětí v naší populaci vychováván pouze matkami bez otců. Ti se z vážených rodičů vštěpujících dětem zejména mravní zásady, statečnost, čest, pracovitost, národní hrdost, atd. stali pouhými dárci spermatu či plemenným dobytkem. Na rozdíl od těchto jatečných zvířat však mají ještě jednu povinnost navíc – bez ohledu, zda své děti vychovávají nebo alespoň vidí, musejí odvádět ze svých příjmů povinné odvody - výživné. V celé řadě případů ber kde ber, např. prodejem svého majetku, který by děti mohly využít v době své zletilosti nebo dokonce ze zoufalství prodejem svých tělesných orgánů. Jinak zasáhne další logistická státní podpora našich podnikatelek s lidským neštěstím : exekuční a trestní soudy.

Nicméně neúprosnou přírodu a tisícileté lidské tradice a zvyklosti nikdo neošálí. Dítě ke svému zdravému vývoji vždy potřebuje oba rodiče – muže i ženu. Žádná matka svému dítěti otce nenahradí, protože k tomu nebyla jako ženská bytost přírodou uzpůsobena. To platí samozřejmě i obráceně. Samoživitelky tak vychovávají z našich dětí patologické osobnosti, mamánky, podpantofláky, homosexuály, metrosexuály, amorální skřety, lenochy žijící na dávkách, příživníky štítící se práce, deprivanty preferující cikánský způsob života, zbabělce nehlásící se ke svým povinnostem, lidské zrůdy zříkající se vlastních otců, kriminálníky vraždící kvůli drogám či automatům rodiče a podobné psychopaty. Jak se výstižně říká, kdo seje vítr, sklízí bouři.

Všechno na tomto pozemském světě má prostě svou determinovanou logiku a řád. Od koho se měli mladí chlapci naučit, jak se má opravdový muž chovat ke své ženě a naopak mladé dívky naučit, jak se ctihodná žena chová ke svému muži ? Kde měla mládež vidět, jak manžel svou ženu miluje, objímá ji, laská, daruje jí květiny, pomáhá ? Kde mohli zažít, jak se rodiče vzájemně ctí, respektují a projevují si laskavosti ? U koho se měli naučit, jak funguje obyčejná rodinná domácnost ? Od koho se měli chlapci a dívky naučit cti, morálce, statečnosti, pracovitosti, zodpovědnosti, kázni ? Tyto psychicky postižené děti ani nikdy ve svém životě nezažily nezapomenutelné úchvatné okamžiky a emocionálně nevýslovné prožitky štěstí, když se u vánočního stromku rozbalují dárky a rodina se schází u štědrovečerního stolu.

Samoživitelky jsou v podstatě lstivé podnikatelky se svými dělohami, které skrze výživné sobě a dětem inkasovaného od otců bez rizik zneužívají státní solidární dávkový systém. Střídavá výchova po vesměs jejich vinou způsobených rozvratech rodin (statisticky 2/3 až 3) přece od nejméně poloviny problémů samoživitelkám odpomůže. Je velmi zvláštní, že si samy nechtějí ulevit a že stále volají po pomoci od státu, přičemž nejúčinnější a nejbližší pomoc mají v otcích jejich společných dětí.

Právě důsledně a striktně nařizovaná střídavá výchova je nejlepší prevencí proti vzniku matek-samoživitelek. Pokud se oba rodiče budou stejně o dítě starat a vychovávat je i po rozvodu nebo rozchodu, žádný fenomén samoživitelek nenastane, protože k němu nebude ekonomický důvod. Bez stoprocentní záruky výlučné výchovy a z ní plynoucích ekonomických výhod by se k rozvratu manželství a rodiny málokterá žena rozhodla a činila by naopak vše pro zachování společného domova dětí a rodičů.