Lubomír Bouše

Feminismus, aneb království za všechny prachy

9. 11. 2015 10:31:50
Kdysi jsem na svých cestách životem potkal jednoho starého vypravěče a vyslechl pozoruhodnou pohádku. Začínala úplně nevinně. Za devatero horami, za devatero řekami bylo jednou jedno malé neznámé království...

Patřilo pod velikánské císařství a když chtěl král něco důležitého rozhodnout, musel jet do císařského hlavního města poníženě poprosit císařské úředníky o svolení. Ačkoliv mělo moderní královskou ústavu, královi poddaní se stále dělili do dvou kategorií. Poddanými první kategorie se všemi právy byly eurofeministky, kterým konzervativní taťkové jako poddaní druhé kategorie pouze s povinnostmi platili výživné na jejich euroděti. Nesměli však tyto své údajné potomky ani vidět, ani vychovávat a eurofeministky jim je odmítaly „půjčovat“.

Spravedlivá a rovnoprávná výchova tam byla pouhým nedostižným snem napsaným jen v královské ústavě. Královské eurofeministické soudkyně euroděti po rozvodu nebo rozchodu rodičů svěřovaly výlučně podnikatelkám se svými dělohami, aby ty nepřicházely o naplánované peníze. Euroděti byly proti poddaným taťkům matkami popuzovány, až taťky patologicky nenáviděly. Když třeba taťkové přišli o práci nebo se jim nedařilo v podnikání, královské opatrovnické eurosoudkyně jim výživné nikdy nesnižovaly a ti končili na ulicích, pod mosty, v kanálech a v královských šatlavách.

Jednoho dne se všichni poddaní taťkové naštvali a domluvili se, že od prvního přestanou výpalné platit. Nebylo to velké království, ale dobrý milion diskriminovaných taťků tam určitě žilo. Od těch nejmladších až po ty, kteří pod hrozbou vězení „dobrovolně“ dotovali i líné dospělé povaleče vychovávané euromatkami, kteří než chodit ke svým taťkům na návštěvu raději vysedávali v kavárnách nebo #přijímali mohamedánské přistěhovalce. Jak se taťkové usnesli, tak také učinili.

Ještě v tomtéž měsíci jako první kolabují královské exekuční soudy. Eurofeministky je zavalily návrhy na exekuci majetku taťků za neplacení výpalného. Pod tíhou nekončících exekucí proti taťkům se hroutí i královští exekutoři. Už vydali statisíce exekučních příkazů o zabavení řidičských průkazů poddaným taťkům, ale bez znatelného výsledku – důmyslní taťkové přesedlali na koloběžky a trojkolky. O majetek taťků zabavený exekutory kvůli vysokému převisu nabídky nemá logicky nikdo zájem, výtěžky z jeho dražeb nestačí ani na pouhé náklady exekucí. Své peníze vymáhají exekutoři naopak po eurofeministkách, které se z toho psychicky hroutí a s nimi se dostávají na mizinu i zdravotní pojišťovny. Po čtyřech měsících je paralyzovaná i královská policie, protože eurofeministky ji přetížily trestními oznámeními na protestující taťky. Královští biřicové je nestačí ani evidovat, natož aby je zvládali „odstíhat“. Poté se pod návalem trestních kauz hroutí i královská prokuratura a hned po ní i přetížené královské trestní soudy. I královské šatlavy jsou v rozkladu. Mají totiž k dispozici jen dvacet tisíc pryčen, ale soudy jim nad plán posílají desetitisíce neplatičů výživného, aby je „ubytovaly“.

Kvůli zahlcení královských orgánů činných v trestním řízení biřicové nezvládají honit skutečné zločince. Prudce stoupá kriminalita - co není přivázáno řetězem, mizí. K protestům se připojují i další poddaní, zakládají se oddíly domobrany, dochází k násilnostem. Kolabují i královské sociální úřady, protože jsou zavaleny žádostmi eurofeministek o sociální dávky.

www.hg-security.cz
V rozvalu se nacházejí i královské úřady práce, když dosud doma se povalující euromatky musejí začít pracovat a žádají o zprostředkování zaměstnání, avšak kvůli vysoké nezaměstnanosti marně. Ulice královských měst jsou plné europrostitutek, ale bez zákazníků. Zhroutila se i královská veřejná doprava. Byla zahlcena jednak taťky, kteří po zabavení řidičských průkazů musejí na policii a k soudům a jednak eurofeministkami bez peněz, které každý den dojíždějí na sociální úřady prosit o dávky.

Následkem taťků ocitnuvších se bez řidičských průkazů se rychle snižuje spotřeba pohonných hmot, královské i císařské benzínky přicházejí o miliardy tržeb a jedna za druhou vyhlašují úpadek. V důsledku toho dochází k deficitu výběru královské spotřební berně. Postupně přestávají fungovat královské telekomunikace, královské dráhy, královská pošta i královská autobusová doprava, protože řidiči-taťkové jsou za neplacení výživného internováni v šatlavách nebo bez řidičských průkazů sedí doma anebo leží pod mosty či na lavičkách v parcích. Redukovanou poptávkou krachují obchody, podnikatelé, továrny. Razantně klesá výběr královské berně z přidané hodnoty. Aby se uživili, vybírají poddaní z královských bank všechny své úspory. Banky bez oběživa nato vyhlašují insolvenci.

Eurosocialistické vládní strany v královském parlamentu poté, co zabavování řidičských průkazů taťkům nemělo žádný efekt, přitvrzují a navrhují zákon o zabavování i rybářských lístků, průkazek do knihoven a vstupenek na hokej a fotbal. K tomu však už nedochází, jelikož v parlamentu je úplná tma, protože kvůli několikaměsíčnímu dluhu u Císařské elektrárenské společnosti byl odpojen od elektřiny. Zahraniční investoři i se svým kapitálem houfně mizí v cizině. Královská tiskárna peněz původně běžící na plné obrátky je už mimo provoz, neboť tiskaři-taťkové jsou zavření v šatlavách, takže bují pouze směnný obchod.

Dochází k čím dál častějším výpadkům vysílání i královské televize a královského rozhlasu, protože mužská část personálu nastoupila k výkonům trestů do královských šatlav. Výplata sociálních dávek a podpor v nezaměstnanosti se definitivně zastavuje. Roztočená deflační spirála paralyzovala všechen ekonomický život. Poddaní, nepřizpůsobivé menšiny i mohamedánští imigranti se bouří. Královská pokladna se zcela vyprázdnila. Královský ministr financí vyhlašuje ještě vyšší berně než ve volbách sliboval, ale jejich výběr královskými výběrčími se propadá – kde nic není, ani smrt nebere. Proto se chvatně zajímá, jak v abdikačním dopise přeložit do spisovného královského jazyka závěrečnou větu Dobre už bolo, král‘ovstvo, jebem ťa i s král‘om.

Všechny královské úřady se zavírají, neboť už nejsou peníze ani na platy královských úředníků. Zbankrotovalé království hromadně opouštějí i desetitisíce nedávno přistěhovalých mohamedánských azylantů a k nim se houfně připojují i domácí nepřizpůsobiví, v důsledku čehož krachují i všechny královské neziskové organizace. Císařství společně se zámořím ostře vytýkají králi, že nedostatečně chrání práva gayů a lesbiček a že se v království mluví sprostě a moc chlastá. Ale to už je nikdo neposlouchá, protože královská vláda podává demisi. Pohublý král vyhlašuje výjimečný stav, opouští královský úřad a před hněvem eurofeministek prchá za východní hranice. Království je už dávno úplně na dně a plešatý královský premiér s novými rovnátky tak čistě formálně vyhlašuje státní bankrot.

I jinak se dějí doposud nevídané věci. Rozvodovost klesá k nule, protože matkám-zlatokopkám se jejich podnikání s dělohami a v oboru rozvodů manželství už nevyplácí. Euromatky hromadně nutí nevycválané popuzené děti, aby své tatínky řádně ctily a respektovaly. Dokonce se rozvedené „podnikatelky“ po desetitisících vracejí ke svým manželům a partnerům.

Někdo zvoní, jdu otevřít. Přede dveřmi stojí se dvěma kufry exmanželka. Přicházejí na mě mrákoty....

A pak jsem se celý zpocený probudil. Nějak jsem v tom náhlém probuzení ze šíleného snu ale zapomněl, jak se to euro – marxisticko - feministické království za všechny prachy vlastně jmenovalo.

Napoví mi někdo ?

Autor: Lubomír Bouše | karma: 18.21 | přečteno: 878 ×
Poslední články autora