Prý kontroverzní případ. Odvrácená tvář internetu je, že umožnil šíření lidské blbosti raketovou rychlostí.

Má někdo z přítomných tušení, jestli by změna polohy hvězd focených ze Země a z Měsíce byla taková, aby byla měřitelná z fotky? Ergo, mělo by smysl hvězdy retušovat?

Nemělo. Vzdálenost mezi námi a měsícem je jedna světelná vteřina. Vzdálenost k nejbližší hvězdě je 4,5 sv. let, většina viditelných jasných hvězd je ale několik set světelných let daleko. Udělejte si z toho trojúhelník se základnou Země-Měsíc a představte si úhel, který je na jeho vrcholu.

Ještě poznámka k té "vlající vlajce":

Pokud by vlajka "vlála ve větru", tak samozřjemě nemohla být focena na Měsíci, ale nemohla by být focena ani v ateliéru, protože pochybuji, že podvodní filmaři filmovali někde, kde fouká vítr :)

Nylonky mají výborné izolační vlastnosti v atmosféře, protože zachycují tenkou vrstvu vzduchu. Ovšem nylon se úplně jinak chová ve vakuu. Bude připomínat spíše tenký staniol, který známe z obalů čokolád.

Vlajka evidentně vlaje v lehkém vánku, což lze v ateliéru snadno zajistit. Na Měsíci vlát nemůže, v tom se shodneme.

Vakuum je něco jiného, to je podtlak oproti okolnímu přetlaku, tenhle jev se na Měsíci neuplatní. To by potom kosmonauti museli mít skafandry nafouknuté k prasknutí, protože uvnitř by měli mít atmosféru vhodnou pro člověka, aby nezemřeli.

Při pořízení snímku byl použit objektiv, který zkracuje perspektivu – čím dále je objekt od diváka, tím tenčí je jeho stín. Proto je tak tenký i stín kosmické lodě, který je navíc deformován terénem.

Zdroj světla je evidentně velmi nízko nad obzorem, takže stíny jsou velmi dlouhé. To je právě vidět na nohách kosmonauta. Stín jeho těla se nachází daleko za pravým okrajem snímku. To platí i o stínu rukou.

Nelze vyžadovat "rovnoběžnost" stínů na terénu, který evidentně není hladký ani vodorovný.

Tyčka vlajky je velmi tenká, takže je zřejmé, že její stín se tříští v hrbolatém terénu. Pokud stín vlajky tečuje pravou ruku kosmonata (kterou nevidíme), pak se ten stín nachází opět daleko za pravou hranou snímku. Je také možné, že vlajka je zapíchnutá v prostoru nějaké terénní hrany (těžko ji zapíchli jen tak do prachu). V levé části snímku je těchto hran několik. Pokud je stín vlajky vržen do této terénní hrany, jejíž okraje jsou v zákrytu s okolním terénem, jeví se nám prostor za kosmonautem jako jednolitá rovná plocha. To je problém každého fotografa, který chce zobrazit plasticitu terénu, ale šířka záběru je rovnoběžná s terénními nerovnostmi. Stojíte li kolmo k brázdám v poli a světlo je rovnoběžné s brázdami, žádné brázdy nevidíte.

Stín na bílém povrchu skafandru nemůže být stejně tmavý, protože se do něj odráží světlo z ostatních částí skafandru. Bílý blok na zádech kosmonauta plní funci odrazené desky (difuzního panelu) a tvrdý stín tak pěkně změkne. Fotografové tohoto principu využívají běžně k změkčování tvrdých stínů.

Hvězdy na snímku nejsou vidět z jednoduchého důvodu. Množství světla na snímku je tisíckrát více, než kolik ho poskytují hvězdy. Pro pořízení tohoto snímku byl evidentně použit velmi krátký expoziční čas (právě proto, že světlo na Měsíci nic nerozplytuje - je velmi ostré). Pokud by fotograf použil tak dlouhý expoziční čas, aby zachytil hvězdy, byla by většina snímku zcela přepálená.

Všechno se dá vysvětlit triviálně a jednoduše.

Vsadím se, že jste tak padesátej, kdo mu to vysvětlil, stejně napíše druhej díl

Místa přistání lunárních modulů byly vyfotografovány sondou LRO

http://www.astro.cz/clanky/multimedia/apollo-11-nejdetailnejsi-zaber.html

http://www.astro.cz/apod/ap110908.html

Že o tom nevíte a píšete tento seriál, má vypovídací hodnotu pouze o Vás.

Tak tyhle odkazy jsou absolutně irelevantní, i kdyby ukazovaly nějaké bližší snímky, jakože neukazují. Vypráví se v nich, že prý byly vyfoceny i stopy  astronautů v měsíčním prachu nebo písku. Naprosto žádné stopy lidské obuvi tam být totiž nemůžou.

Proč ? Hádejte. Brzy Vám napovím, abyste se netrápil.

Na Měsíci jsou 3 laserové odražeče z výprav Apollo a 2 od Lunochodů. Pro odražení laserového paprsku musí být velmi zaměřeny. Odražeč Lunochodu 1 donedávna nefungoval, protože se neznala jeho poloha. Díky snímkům LRO se nedávno podařilo Lunochod 1 najít a tak nyní lze pracovat i s tímto odražečem

http://www.osel.cz/5012-pribeh-ztraceneho-reflektoru.html

.

Jde o několikanásobný nezávisle průběžně ověřovaný neprůstřelný důkaz, že v dané době byl na přesném místě na Měsíci odražeč umístěn. Že by umístění problěhlo jinak, než je deklarováno, je nepředstavitelné. Protistrana (Rusové) by se sebemenší relevantní pochyby ihned ujala.

Ve srovnání s tím jsou dohady o délce stínů atd. irelevantní. Odpovědi na nejčastěší námitky jsou shrnuty v článku

http://technet.idnes.cz/podvod-americane-na-mesici-vubec-nepristali-nebo-snad-ano-pe7-/tec_vesmir.aspx?c=A090717_192454_tec_vesmir_kuz

Důkaz, že by Sověti (Rusové) něco Američanům vyvrátili, padá, protože nebyl důvod, poněvadž ..... ad příště.

Jinak Sověti poslali na povrch Měsíce několik sond už v 60. letech, takže měli náskok a potom oba Lunochody.

Proč od té doby Američané na Měsíci nebyli a první výpravu plánují někdy po roce 2025, přičemž se potýkají s mnoha technickými problémy ?

Mám také důležitou informaci. Po 59 letech mlčení přiznávám, že jsem na Měsící nikdy nebyl.

Podvodníku. 

Vážený pane, totéž se říkalo o Gagarinovi, že ve vesmíru vůbec nebyl. A pak se říkalo, že letěl podruhé a zůstal tam... Fámy, fámy, fámy....

Ano na Měsíci nebyli, všechno to nahráli u nás v povrchovém dole na Mostecku... Tam je měsíční krajina jako vyšitá...

Já bych si k Vašemu podnětnému článku dovolil malou poznámku. Američané nejen, že nikdy nebyli na Měsíci, ale oni nebyli ani v Americe.

Vyplývá to ze spektroskopického rozboru fotografie znázorňující oslavy Dne nezávislosti před Sochou svobody. Na tomto snímku vane kouř cigaret dvou okolostojících diváků zcela opačným směrem a to je fyzikálně nemožné.

Američané ve skutečnosti obývají čínskou provincii Čan-Lou, kde holdují kartám, ženám a alkoholu (odtud i jejich název "A Merry Čan").

Celý ten obrovský kontinent mezi Atlantickým a Tichým oceánem pak slouží pouze jako skládka veřejného odpadu pro město Klášterec nad Ohří.