Rusko – USA : Návrat k bipolárnímu světu se stal realitou
Že to vyvolalo reakci USA ne nepodobnou píchnutí do vosího hnízda, není třeba příliš hádat. Jednak je to před celým světem jako stávající monopolní supervelmoc a světového četníka zesměšnilo a jednak narušilo americké plány na rozvrat Evropy a její položení na kolena prostřednictvím desítek milionů přistěhovalců s průměrným IQ 70 z Arábie a Afriky.
Rusové se zády krytými mocnou Čínou představili na tomto blízkovýchodním bojišti také své křídlaté rakety vypuštěné z válečných lodí v Kaspickém moři vzdálených od Sýrie 1500 kilometrů, což vyvolalo v Pentagonu nepředstírané zděšení. Rusko poskytlo syrské armádě i termobarickou zbraň nazvanou familiérně Sluneční záře, kterou byli protivládní teroristé docela zaskočeni a začali prchat pod ochranná křídla našeho severoatlantického spojence Turecka. V těchto dnech provádí syrská vládní moc dočišťovací vojenské operace, zdecimovaní teroristé se postupně vzdávají a prosí o milost nebo v přestrojení za ženy ze Sýrie mizí, první váleční uprchlíci se pomalu začínají vracet do svých domovů a možná nastane v tomto státě po čtyřech letech opět blahodárný mír. Možná a jen do příští americké agrese.
Je jasné, že v minulých letech se Rusko nechalo ukolébat dlouhým obdobím relativního klidu v Evropě, spokojený prezident Putin - nic zlého netuše - se v záři televizních reflektorů bezelstně věnoval své loňské zimní olympiádě v Soči. Ale Američané nespali a ani nemohli, protože Damoklův meč státního bankrotu hrozí stále zřetelněji. Proto na Ukrajině s vidinou války v Evropě dobře zainvestovali a v té samé době lehce vyprovokovali kyjevský Majdan s krvavou občanskou válkou s ruskou národnostní menšinou. A pak se to v Evropě začalo sypat jedno po druhém, že najednou ruská administrativa nevěděla, kam dřív skočit. Jenom obrovská odstrašující síla ruského jaderného arzenálu, aktivní diplomacie a ruská zdrženlivost válečné choutky ekonomicky krachujících USA zkrotila, takže pravděpodobnost fatální války velmocí v Evropě byla poněkud snížena, ale rozhodně ne zažehnána.
V této souvislosti si dovolím vůči Rusku takovou impertinentní výtku. Škoda, že byly ruská diplomacie a generalita pasivní v případě libyjského státního převratu vyprovokovaného osvědčeným standardním americkým postupem prostřednictvím vojenské podpory a financování opozičních struktur a znesvářených kmenů. Rusové se zde nechali zaskočit gentlemanským slibem Bílého domu, že v Libyi intervenovat nebude, avšak tato bezelstnost se už tehdy nevyplatila a ruská politika na ni nedokázala adekvátně zareagovat. Pokud by totiž Rusko jasně deklarovalo, že libyjský vůdce Muammar Kaddáfí je pod ruskou ochranou, což by vzhledem k historickým konsekvencích z éry sovětského impéria nikoho nepřekvapovalo, nemusel Kaddáfího režim bránící vstupu afrických přistěhovalců padnout, z Libye by se nestala tranzitní země připomínající spíše lázeňské korzo ekonomických migrantů ze subsaharské Afriky, kterou tito procházejí jako nůž máslem a ve statisících zaplavují Evropu z jihu.
Ale jak se odjakživa traduje, všechno zlé je pro něco dobré. Dneska díky tomu nemusíme spekulovat, zda se nenáviděná Evropská unie rozpadne nebo ne, ale můžeme se věnovat sázkám, kdy k tomu definitivně dojde a za okolností jakého počtu ilegálním invazivních migrantů, který se stane onou pověstnou poslední kapkou způsobující přetečení poháru trpělivosti Evropanů.
Co k tomu říci závěrem ? My starší jsme v bipolárním světě dvou jaderných velmocí SSSR a USA vyrostli a značnou část života prožili, tudíž nám tato mocenská konfigurace světa nepřijde nijak zvláštní. Ačkoliv jsme samozřejmě museli čelit i „nepohodlí“ vyplývajícímu z příslušnosti k východnímu bloku, jedno bylo garantováno : Byl totiž mír.
Dnes po 25 letech dominance Spojených států kamuflované pod falešnou zástěrkou multipolárního světa musíme s povděkem konstatovat, že vystoupení emancipovaného Ruska zpoza opony na hlavní světové jeviště je krokem správným směrem. Inu, konkurence je jako očistná lázeň a zákazníci, tedy my evropští obyvatelé, na ní jen vyděláme.
Zkusme si tedy světovou bipolaritu velmocí zase žít, byť plynutím času trošku jinak a v pozměněném gardu hlavních protagonistů – socialistické USA a pravicově konzervativní Rusko.
Lubomír Bouše
Feminismus, aneb království za všechny prachy
Kdysi jsem na svých cestách životem potkal jednoho starého vypravěče a vyslechl pozoruhodnou pohádku. Začínala úplně nevinně. Za devatero horami, za devatero řekami bylo jednou jedno malé neznámé království...
Lubomír Bouše
Kam zmizeli Filipovi komunisté ?
Naprosté ticho. To je jediná markantní informace o činnosti a výsledcích strany nazvané KSČM. Ačkoliv je nejsilnější opoziční stranou, která by ze současné úděsné politické situace mohla těžit politické body, mlčí jako zařezaná.
Lubomír Bouše
Apokalyptický osud Evropanů podle plánů americké oligarchie (2.)
Krok za krokem se začínají naplňovat obavy realisticky uvažujících Evropanů, co nás čeká za apokalypsu následkem přílivu desítek milionů nekompatibilních cizích etnik a náboženství.
Lubomír Bouše
Apokalyptický osud Evropanů podle plánů americké oligarchie (1.)
Krok za krokem se začínají naplňovat obavy realisticky uvažujících Evropanů, co nás čeká následkem přílivu desítek milionů nekompatibilních etnik a náboženství, jak naplánovala americká vláda s oligarchií z FEDu.
Lubomír Bouše
Feministky rozvrací rodiny a produkují sirotky a bezdomovce (epilog)
Předchozími dvěma díly jsme sledovali osudy jednoho poctivého táty a manžela Františka jedné obyčejné české rodiny, jehož paní ho poslala do kriminálu, aby se zmocnila dětí a rodinného majetku sama pro sebe.
Lubomír Bouše
Feministky rozvrací rodiny a produkují sirotky a bezdomovce (2. díl)
První zaručeně fungující feministickou metodou zavedenou před časem do našich zákonů za účelem zničení rodiny a zbavení dítěte otce je tzv. domácí násilí a vykázání z domácnosti.
Lubomír Bouše
Jaké cíle sledují Američané svým rozvratem Evropy ?
Ukazuje se, že to s tou invazí milionů nekompatibilních etnik a náboženství do Evropy a s naším zničením myslejí Američané smrtelně vážně. Čím jsme si vysloužili takovou pozornost našich „spojenců“ ? Jaké cíle při tom sledují ?
Lubomír Bouše
Feministky rozvrací rodiny a produkují sirotky a bezdomovce (1. díl)
Z diktátorské Evropské unie k nám nechodí jen příkazy její majitelky Merkelové, jak jsme povinni bezodkladně přijmout statisíce nekompatibilních invazivních přistěhovalců, ale i daleko sofistikovanější direktivy.
Lubomír Bouše
Největší podvod 20. století : Američané na Měsíci nikdy nebyli – 4. díl
Aneb veselé historky z natáčení v hollywoodských ateliérech pod režijním vedením Stanleyho Kubricka. Vždyť smích je přece kořením života. A že při „létání“ na Měsíc si legrace užijeme vrchovatě, není žádných pochyb.
Lubomír Bouše
Máme se obávat amerického fašismu ?
Vždyť přece žádný neexistuje, opáčí podrážděně čtenáři a přitom si budou významně ťukat na čelo. Já bych si ale tak jistý nebyl. Co je třeba současný masivní útok na naši Evropu uměle vyprovokovanými přistěhovaleckými vlnami ?
Lubomír Bouše
Schapiro, Ištván, Šlachta, to je fakt povedená parta !
Neslušelo by se už otřesné politické záležitosti, osoby a děje, každý den nás obklopující, nazývat jejich pravými jmény ?
Lubomír Bouše
Největší podvod 20. století : Američané na Měsíci nikdy nebyli – 3. díl
Kritiku politicko-ekonomického byznysplánu prezidenta R. Nixona a jeho spoluhráče sovětského vůdce L. I. Brežněva mohou činit pouze lidé stojící mimo kosmonautiku, protože nejsou vázáni profesní kolegialitou a zdroji živobytí.
Lubomír Bouše
Největší podvod 20. století : Američané na Měsíci nikdy nebyli – 2. díl
Také pochopení pohnutek a záměrů rozhodujících velmocenských aktérů zlomové doby konce 60. let je předpokladem orientace čtenářů v technických nesrovnalostech a rozporech nekorespondujích se stavem kosmického vědeckého poznání.
Lubomír Bouše
Největší podvod 20. století : Američané na Měsíci nikdy nebyli – 1. díl
Bylo toho o přistání Američanů na Měsíci za minulých 45 let řečeno a napsáno neskutečně mnoho, až by se zdálo, že vše už bylo vysloveno a že už není více co dodat.
Lubomír Bouše
Angela Merkelová – pachatel nebo oběť ?
Její jméno je nejfrekventovanějším v Evropské unii. Jedna obrovská většina občanů ji nenávidí, druhá skupina z řad přistěhovalců ji miluje. Každopádně jako „majitelka“ EU si na sebe vzala obrovskou odpovědnost.
Lubomír Bouše
Kauza dětí Michalákových – vzpomínky na budoucnost ?
Nejde sice o zcela totožné vzpomínky na budoucnost, jak jsou v názvu stejnojmenného filmového vědecko-fantastického dokumentu z roku 1970 natočeného podle bestselleru Ericha von Dänikena.
Lubomír Bouše
Samoživitelky – ubohé chudinky nebo vypočítavé zlatokopky ?
Osobně si myslím, že to druhé, zejména když poslední léta se jich vyrojily desetitisíce – přímoúměrně s nárůstem rozvodů manželství a rozchodů nesezdaných dvojic s dětmi. Posuďte dále sami.
Lubomír Bouše
Doprava s Václavem Klausem
Doslova v přímém přenosu jsme v těchto dnech přímými účastníky mohutné přistěhovalecké vlny z Afriky a Blízkého východu do Evropy a naší vlasti prokazatelně organizované a financované cizími subjekty.
Lubomír Bouše
Tzv. Velká říjnová socialistická revoluce – více otázek než odpovědí
My starší si na výuku tohoto dějepisného tématu ze základních škol pamatujeme stále ještě docela dobře. Chrabrý soudruh Vladimír Iljič Lenin vyzbrojený nejmodernější marxisticko-leniskou ideologií se svými věrnými stranickými soudruhy a soudružkami nechali v říjnu 1917 vystřelit z křižníku Aurora, vojáci s dělníky na povel zaútočili na Zimní palác v Petrohradě a carský režim se zhroutil jak domeček z karet, když od února byl u vládní moci buržoa a pomýlený socialista Kerenský. A potom už nastaly jenom samé úspěchy, šťastný sovětský lid zpíval a tančil, dělníci, rolníci a pracující inteligence ruku v ruce budovali komunistickou společnost.
Lubomír Bouše
Ukrajina : Nesnesitelná lehkost válčení minulých válek
Sledujeme-li emocionálně vybičované internetové diskuse u článků na nejrůznějších portálech o situaci na Ukrajině a zejména o konfliktu v její východní části, nelze se zbavit dojmu, že vedle redaktorů oněch portálů ani valná část diskutérů podstatu a souvislosti tamější krize ani částečně nepochopila. Místo střízlivého racionálního hodnocení, jak by odpovídalo zejména našemu geografickému odstupu nějakých 1500 - 2000 kilometrů, mnozí nezřídka vedou s Ruskem nebo s Ukrajinou „válku“ za trest kvůli sovětské okupaci Československa v roce 1968.
- Počet článků 21
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2387x